Jsou peníze ještě peníze?
Zde si dovolím začít odkazem na vynikající knihu. Benjamin Kuraz ve své knize „Pohřbívání svobody“ své tvrzení „Peníze nejsou peníze“ demonstruje hned na úvod otázkou: Víte, co znamená tohle?
“Credit swap on subprime mortgage bond.”
I když možná většina ze čtenářů asi nebude znát význam této věty, B. Kuras vyvozuje: Jsou to peníze. Ne ledajaké, nýbrž peníze bublinovité. Hodně bublinovité. Ale použitelné k obchodování. A vysvětluje: Znamená to něco jako „pojištění proti prodělku z nesplacené obligace na slabě krytou hypotéku“. Čili peníze čtyřnásobně vzdálené od peněz skutečných. Peníze odvozené od peněz odvozených od peněz odvozených od peněz skutečných.
Takže. Co tedy vlastně jsou peníze? Vždyť pokud si to jen uvědomíme, mají obecně veliký vliv na naše myšlení a jednání a také zdraví a kvalitu života. Existuje celá řada definic, snažících se pospat termín peníze. Mně se nejvíce líbí toto jednoduché vyjádření:
Penězi označujeme směnný prostředek, který nám má usnadnit život.“
Z dějin vzniku peněz je známo, jak se platidlo postupně do dnešní podoby vyvíjelo od směnného obchodu až po dnešní papírové peníze a také již stále více nastupující elektronické.. Stručně tento vývoj popisuji v článku „Jak vznikly peníze“.
A tady se zkratkou dostáváme k tomu, co dnes za peníze považuje většina lidí: Bankovky a mince. Ve fyzické podobě. Můžete si je dát do peněženky a v obchodě je pěkně vyplatit na pult za což si můžete odnést nějaké zboží, v dané (předpokládané, smluvně ujednané) hodnotě. V tomto okamžiku na bankovce napsané. A B. Kuras odhaluje, že asi jedinou bankovkou na světě, která vlastně veřejně přiznává, že že když máte peníze, tak vlastně žádné peníze nemáte, je britská libra. Zřetelně to dokládá zápis malým písmem na této bankovce: „I promise to pay the bearer on demand the sum…“ – jinak česky řečeno „slibuji zaplatit držiteli na požádání částku…“. A co to tedy je?
No prostě máte u sebe jen dlužní úpis – slib, kterým Bank of England vlastně říká, že držiteli těch x liber dá výměnou za tento papírek. Samozřejmě, pokud je bude mít. A to není vždy jisté. Proč? Protože takovýchto „dlužních úpisů“ mohlo být (a většinou je) vydáno více, než je momentální zásoba skutečných peněz k dispozici. Jak je to možné? Opět se zde odvolám na článek „Jak vznikly peníze“.
A tak je to se všemi bankovkami na světě. Jen to třeba tak jasně veřejně nedeklarují. Kupříkladu na české bankovce nenajdeme ani zmínku o tom, že se jedná o zákonné platidlo, jako to deklaruje například americký dolar:
„This note is legal for all debts, public and private“ Česky : Tato bankovka je legálním platidlem pro všechny dluhy, veřejné i soukromé.
Na české bankovce najdete jen nápis, že „Padělání bankovek je trestné podle zákona“. Rozuměj – pokud budete tento papírek, o jehož hodnotě nemusí být nic známo, padělat, bude potrestáni podle zákona…
Bývaly doby, kdy tyto „dlužní úpisy - papírky“ vznikaly, že jejich hodnota potvrzovala jeho držiteli nárok na určité množství nejprve stříbra, později zlata. Např. desetilibrová bankovka byla kryta 10 librami váhy čistého stříbra (sterling), ale to už je hodně dávno. B. Kuraz ve své knize výstižně píše: „Proto se taky dnes libře – a málokdo si toho všiml, říká British pound, nebo English pound, místo donedávna obvyklého – pound sterling, což nebyla žádná „libra sterlingů“ (české překlady rády vymýšlejí nesmysly), neboť žádné sterlingy nikdy neexistovaly. Existovalo jen stříbro.“
A bankovky do jisté doby byly kryty zlatými kovy. Státy mohly vydávat jen tolik papírků, kolik měly ve svých trezorech (bankovních) zlata či stříbra. Nazývá se to zlatým standardem. Chvíli to fungovalo docela dobře. Jenže jak rostl počet „papírků“ ukázalo se, že ve skutečnosti jich je natištěno daleko více, než je skutečný objem drahého kovu, jež je kryl svou hodnotou. A těsně po II. světové válce a dohodě v Bretton Woods, to bylo 35 USD za trojskou unci (unce zlata = 31,1 gramů). Dlužno říci, že zde v Bretton Woods se americký dolar stal podvodným jednáním USA prakticky hlavní světovou měnou. Do hlavního dokumentu na němž se shodlo 40 států o směnném kurzu mezi měnami propašovali Američané znění, kdy „zlato“ bylo doplněno opcí “nebo americký dolar“). Americký dolar se tak de facto stal hlavní světovou měnou. Navíc, zlato dostalo ekvivalent – Americký dolar. Mnohé světové centrální banky pak ve svých trezorech skladovaly místo zlata americké dolary.
Jenže papírků bylo vydáno tolik, že závazek výměny papírků (USD) za zlato již nebyl splnitelný. USA financovaly válku ve Vietnamu a bylo třeba něco udělat. 15. srpna 1971 president USA Richard Nixon prostě povinnost výměny amerických dolarů za zlato prostě zrušil. Dohoda z Bretton Woods se zrušila.
Měnové kurzy se uvolnily.
Jak jistě z výše uvedených skutečností vyplývá, veškeré transakce, která se nyní provádějí a prováděly, se dějí na základě příslibu a důvěry, že daný papírek má takovou hodnotu, jak je na něm napsáno. Je to jakási dohoda, kterou všichni účastníci transakcí uznávají. A při tom všem jsou si všichni naopak vědomí toho, že tento příslib či slib je vlastně nesplnitelný. Pokud by všichni šli do banky a chtěli své peníze, finanční svět a hospodářství by se zhroutilo. To nás těsně minulo v roce 2008 . Tomu zabránily vlády tím, že bankám nalily z daní svých občanů další peníze pod názvem „kvantitativní uvolňování“ s tím, že přestanou dále experimentovat.
Banky byly spokojené ale hledali další cesty, jak zbohatnout. Jejich ekonomičtí experti vymýšleli dále tzv. nové instrumenty. Celkově jsou nazývány „finančními deriváty“.
Malá vsuvka: Finanční deriváty jsou instrumenty, jejichž hodnota je odvozena z hodnoty tzv. podkladového aktiva (cenné papíry, úvěry, komodity). Jejich podstatou je forma termínového obchodu, tzn. že dochází k určitému zpoždění mezi sjednáním obchodu a jeho plněním.
Bližší vysvětlení finančních derivátů přesahuje rámec tohoto článku. Důležité je říci, v září 2014 se zveřejnilo, že pětice Amerických bank dala do oběhu o 280 biliónů pomyslných dolarů více, než měli skutečně k dispozici. A pojďme to Evropy – Deutschebank s kapitálem 552 miliard Eur vytvořila derivátovou exponovanost 55 biliónů eur – tedy 100 násobek. Vlády to přece opět za banky zatáhnou! No jo, ale už není z čeho. Evropská Unie to vyřešila geniálně. Přesunula tyto dluhy přímo na své občany. Od 1. ledna 2016 vás tak mohou banky přímo okrást o vaše peníze. Udělali to fikaně – přece s ohledem na ochranu zájmů občanů. Jak? No prostě tak, že vaše úspory v bankách jsou státem (Evropskou unií) garantovány do výše 100 000 €. Pokud máte v bance více a ta zkrachuje, dostanete ze svého účtu už jen těch zbylých 100 000€. A banka si zbytek legálně ponechá pro sebe. Jistě si ještě pamatujete Kyperskou krizi. Tento nápad pochází právě odsud, kdy kyperské banky okradly své klienty o čtvrtinu jejich vkladů nad 100 000 €. A EU vydala svou direktivu BRRD (bank recovery and resolution directives).
Jistě, pro běžného občana 100 000 € není malá částka. Takže vysvětlení, že to je na jeho ochranu, bez větších protestů prostě prošlo. Navíc si řeknete fajn, nad tuto hodnotu prostě peníze, pokud je mám uložím pod polštář. Jenže, všimněte si, jak rychlými kroky postupuje bezhotovostní platební systém. Platební karty, bezhotovostní převody, omezení nakládání s hotovostí nad určitou částku. A ta stále rok od roku neustále klesá.
Od roku 2015 se opět snížil a jeho momentální výše činí 270 000 Kč. Dříve byl limit o něco vyšší, a to až o 80 000 Kč. Do dnešního limitu se započítávají úplně všechny platby, takže i platby v cizí měně v průběhu jednoho kalendářního dne. Navíc takovouto platbu nad uvedený limit, obchodník nesmí přijmout!
Jak se tedy vyvíjí limit ˇplatby v hotovosti v ČR?
- Výše platby v hotovosti 2010 – 15 000 EUR (cca 394 000 Kč)
- Výše platby v hotovosti 2011 – 350 000 Kč
- Výše platby v hotovosti 2012 – 350 000 Kč
- Výše platby v hotovosti 2013 – 350 000 Kč
- Výše platby v hotovosti 2014 – 350 000 Kč
- Výše platby v hotovosti 2015 – 270 000 Kč
- Výše platby v hotovosti 2016 – 270 000 Kč
- Výše platby v hotovosti 2017 – 270 000 Kč
Jinak řečeno, za 7 let je pokles o 46%. Za jak dlouho si myslíte, že při tomto tempu hotovostní platby v ČR zcela zmizí? Pokud správně počítám, do asi 15 let, tedy do roku 2032.
Např. Švédsko má dnes jen 2% hotovostních transakcí. Dánové plánují zrušení hotovostních peněz do roku 2030.
A přicházejí další pastičky na platby v ČR ve formě EET (elektronická evidence tržeb). Své peníze už jen tak neskryjete.
Inu, dostáváme se do doby, kdy si vaše peníze může banka zcela legálně přivlastnit. Jen musí splnit nějakou povinnost, např. krachovat díky nezodpovědnosti svých expertů. Ba co více! Stát nutí občana, aby nechal vydělávat soukromému podnikateli – bance, u nás vlastně zahraničnímu vlastníkovi tím, že mu omezuje platbu zákonným platidlem! Ale vlastně, že se jedná o zákonné platidlo na našich bankovkách napsáno není (zatím ještě je na těch Amerických).
Takže, o co vlastně jde? Máme ještě vůbec nějaké peníze?
